Kameraposition	49° 49′ 53,83″ N, 15° 34′ 20,15″ O	Dieses und weitere Bilder auf OpenStreetMap	49.831619; 15.572264

V rámci regionálního členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) jsou součástí geomorfologické podsoustavy Českomoravská vrchovina. Leží z hlediska administrativně správního většinou plochy v Pardubickém kraji, menší částí na jihozápadě v Kraji Vysočina a úzkým okrajem na severozápadě ve Středočeském kraji. Na vymezených lokalitách jsou zvláště chráněným územím, v severozápadní oblasti od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a jihovýchodní část je již od roku 1970 začleněna do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Typem georeliéfu plochá vrchovina (nikoliv hornatina) v polohách od 198 do 737 m n. m., se střední výškou 480,4 m a středním sklonem 3° 45" je zhruba trojúhelníkového půdorysu. Výrazný je zejména tzv. železnohorský hřbet, především mezi obcemi Licoměřice a Sloupno, mohutné zemské klínové kry ukloněné k severovýchodu, typicky na linii Seč - Slatiňany. Nejnižší poloha je na úrovni řeky Labe u vodního jezu v katastrálním území Týnec nad Labem v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 737,4 m je vrchol „U oběšeného" v katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje. Geomorfologicky se člení na dva podcelky, severozápadní část s názvem Chvaletická pahorkatina a na jihovýchodě horopisem vyšší Sečskou vrchovinu. Nad tzv. železnohorským tektonickým zlomem je hřbet výrazně členitý, zřejmý v pohledu z plošiny Hornosázavské pahorkatiny od Pařížova (viz foto). Přerušení hlavního železnohorského hřbetu nad Třemošnicí je zdůrazněné dvěma geomorfologickými útvary (na snímku dobře znatelnými), zleva Lovětínskou roklí protékanou Lovětínským potokem a Hedvikovskou roklí se Zlatým potokem. Mezi roklemi leží dva vrcholy Podhradské kotliny, na snímku vlevo se zříceninou hradu Lichnice na vrchu 504,0 m n. m. s pomístním názvem Světlík (též Světlice) a vpravo od něho se širokou vrcholovou částí vrch „Kobylí hlava" (469,6 m n. m.). Od Lovětínské rokle (v pohledu vlevo) pokračuje část železnohorského hřbetu s názvem „Stráně" ve Chvaletické pahorkatině k jejímu nejvyššímu vrcholu „Krkanka" (567,8 m n. m.) a od něho postupně snižující se k severozápadu až k řece Labe. Od Hedvikovské rokle vpravo pokračuje Sečská vrchovina s částí železnohorského hřbetu s názvem „Kaňkovy hory" (vrcholová část až 560,0 m n. m.) na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Jádro Železných hor tvoří zejména hlubinné vyvřeliny železnohorského (nasavrckého) plutonu v oblasti Nasavrky - Trhová Kamenice - Skuteč a chvaletického žulového masivu, včetně hornin obsahující železnou rudu. V minulosti se železná ruda dobývala ve více lokalitách. Literatura uvádí, že od dolování železné rudy vznikl i název pohoří, například tzv. Zbraslavská kronika uvádí jejich latinský název „Montes ferrei" (česky: Hory železné). Pohled na železnohorský hřbet například z plošiny Hornosázavské pahorkatiny vyvolává dojem horského hřebene a mohl (hypoteticky) také posilovat nazývání oblasti horami.

Železné hory jsou krajinnou oblastí v rozsahu poloh 198 až 737 m n. m. a geomorfologický celek o rozloze 761.77 kilometrů čtverečních, georeliéfem (tvarem zemského povrchu) plochá vrchovina, dojem hornatiny vyvolává hřbet mohutné zemské klínové kry v severní části Českomoravské vrchoviny, výrazný od jihozápadu např. z Hornosázavské pahorkatiny (viz foto). Zeměpisné jméno (oronymum) obecně nazývaného pohoří vrchovinného rázu je odvozeno od dobývání železné rudy, v minulosti ve více lokalitách oblasti.

• Český úřad zeměměřičský a katastrální – Základní mapa České republiky: přibližná kompozice Železné hory
• Česká geologická služba – Geologická mapa České republiky: přibližná kompozice Železné hory, mapa 1:500 000 Archivkopie in der Wayback Machine
• Turistická mapa – Třemošnice a okolí
• Železné hory – heslo CS Wikipedie

Ich, der Urheber dieses Werkes, veröffentliche es unter der folgenden Lizenz:

Diese Datei ist lizenziert unter der Creative-Commons-Lizenz „Namensnennung – Weitergabe unter gleichen Bedingungen 4.0 international“.

Dieses Werk darf von dir

• verbreitet werden – vervielfältigt, verbreitet und öffentlich zugänglich gemacht werden
• neu zusammengestellt werden – abgewandelt und bearbeitet werden

Zu den folgenden Bedingungen:

• Namensnennung – Du musst angemessene Urheber- und Rechteangaben machen, einen Link zur Lizenz beifügen und angeben, ob Änderungen vorgenommen wurden. Diese Angaben dürfen in jeder angemessenen Art und Weise gemacht werden, allerdings nicht so, dass der Eindruck entsteht, der Lizenzgeber unterstütze gerade dich oder deine Nutzung besonders.
• Weitergabe unter gleichen Bedingungen – Wenn du das Material wiedermischst, transformierst oder darauf aufbaust, musst du deine Beiträge unter der gleichen oder einer kompatiblen Lizenz wie das Original verbreiten.

https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0CC BY-SA 4.0 Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 truetrue